Háčkované polštářky

... já vím, už jste je viděly. Ale líbí se mojí mamce a tak jsem jí je také uháčkovala.

Aby nebyly úplně stejné, u jednoho jsem převátila barvy...

... a trochu jinak jsem je obháčkovala.

     Protože jsou pro maminku, na základní polštářek jsem použila damašek. Vlastně nevím, proč se nad ním dnes trochu ušklíbáme jako nad něčím příšerně nemoderním. Když jsem z něj šila, naprosto jsem se do něj zamilovala. Je tak krásně jemný a příjemný. Nesrovnatelný s běžnými bavlněnými látkami, ze kterých šiju jindy. A tak možná vezmu ne milost damaškové povlečení z manželovy výbavy a příložitostně ho povléknu. Myslím, že v parném létě bude dotyk této jemné chladivé tkaniny moc příjemný.

      A tohle jsem si o damašku našla ve wikipedii: Damašek je obchodní označení pro jednobarevnou tkaninu se vzorováním různých tvarů a velikostí. Plochy vzorů jsou na okrajích hrubě odstupňovány a kontrastují světle nebo tmavě s hladkým podkladem. Kontrast vzniká tak, že se střídá osnovní a útková vazba, na povrchu jsou vidět vždy jen podélné osnovní nebo příčné útkové nitě. Tento druh tkaniny pochází pravděpodobně z Číny.

     Do Evropy se dostal přes Sýrii, kde došlo ve 12. století ke značnému rozkvětu jeho výroby, takže se začal nazývat podle syrského hlavního města. Původně se damašek vyráběl z hedvábných nebo lněných přízí, později se začaly používat také syntetické filamenty a především mercerovaná bavlna. Tkaniny jsou většinou jednobarevné, známá jsou však i vzorování s útkem odlišné barvy od osnovy.
Větší a složitější vzory se dají tkát jen s žakárovým ústrojím, damašek s kostkovaným nebo proužkovým vzorováním pochází většinou od (levnějších) listových strojů.