Zapečené brambory podle kluků v akci

Ahoj,
dneska jsem tu s jednou dobrotou. Máte taky tak rádi letní jídla se spoustou zeleniny, nejlépe z vlastní zahrádky? Pak můžete zkusit recept, který jsem našla v kuchařce Kluci v akci 2. Jsou to Zapečené brambory s mletým masem a zeleninou.

Na 4 porce potřebujeme:
1000 g oloupaných brambor vařených ve slupce
200 g strouhaného eidamu

Masová směs:
600 g mletého masa (nejlépe mix vepřové a hovězí)
100 g rajčat
svazek kudrnky
150 ml bílého vína
lžička skořice
100 g cibule
snítka tymiánu
sůl
pepř
olej

Zelenina:
200 g barevných paprik
200 g cukety
200 g lilku
3 ks mladé cibulky
4 stroužky česneku
3 snítky bazalky
sůl
pepř
olivový olej

Brambory nakrájíme na kolečka, sýr nastrouháme na jemném struhadle.

Pro masovou směs si nejprve orestujeme jemně nakrájenou cibuli tak, aby zesklovatěla, potom přidáme osolené a opepřené maso, které opečeme. Pak ho zalijeme vínem, já jsem měla zrovna načaté červené, tak tam skončilo to, a dusíme asi 10 min. Okořeníme tymiánem, skořicí a kudrnkou, přidáme rajčata a ještě krátce podusíme. Jen trošku, stačí tak 2 - 3 min, ať nám rajčátka zůstanou pěkně v celku.

Na druhé pánvi připravíme zeleninku. Papriku, cuketu a lilek očistíme a nakrájíme na malé kostičky, česnek a mladou cibulku nakrájíme na plátky. Lilek jsem nedala, ten já nepěstuji, a navíc mi přijde, že pak jídlo hodně ztmavne a hlavně při ohřívání třeba druhý den už nevypadá moc chutně. Cukety jsem naopak dala víc. Byly jsme na dovolené a tak nám holka trošku víc vyrostla. Všechnu zeleninku společně orestujeme na olivovém oleji, ochutíme solí, pepřem a čerstvou bazalkou.

Zapékací misku naplníme střídavě vrstvou brambor, masa, zeleniny a sýra. Končíme vrstvou brambor posypanou sýrem. Zapečeme na 180 °C asi 20 min.

Dobrou chuť

Potah na gauč

     Kromě toho, že se mi barva našeho gauče nikdy nelíbila. (Já jsem ho tedy ani nevybírala.) Tak naprosto jednobarevná hladká látka snad vysloveně přitahovala špínu. I v době, kdy jsme neměli děti, bych ho snad mohla luxovat 2x denně a stejně by na něm byl vidět prach.

     Později samozřejmě přibyl semtam nějaký flíček a s dvěma dětmi těch flíčků tak nějak bylo čím dál víc. Asi všechny víte, jaký problém je vyčistit ve čtyřčlenné rodinně sedačku. Počkat až hlava rodiny půjde spát, aby nebyla omezována :-) rychle v noci vyčistit a doufat, že do rána, než se děti vzbudí uschne. Protože je prostě od ní neudržím. Pokud tedy nehodlám zamykat obývák a šetřit si ho pro návštěvy, což tedy nehodlám.

     Do ušití potahu se mi dlouho nechtělo, protože jsem měla strach, jak se mi podaří vytvarovat ten rohový díl. Ale vyšlo to docela dobře. Potah snadno hodím do pračky a protože je ušitý z takového toho mikrovláknového přehozu, tak rychle uschne a nemusí se ani žehlit. Výhodou materiálu je i to, že je chlupatý i z rubové strany a tak z gauče tolik neklouže, jako materiály, které jsou na rubu hladké. Měla jsem dva přehozy na dvoupostel rozměr cca 200 x 220 cm a vyšlo mi i na křeslo a taburet. Zbylo pár malinkých kousíčků.

      Máte taky tak rády andílky? Já moc a tenhle mi přijde obzvlášť roztomilý. Jak vidíte, už ani já jsem nedokázala odolat kouzlu GG porcelánu. Že jsem na porcelán je o mě známo, ale pořád jsem měla strach, že se mi nepodaří sladit GG s mým milovaným pomněnkovým. Letošní letní kolekci jsem už odolat nedokázala a pár kousků jsem si objednala. Už jste je na mých fotkách párkrát viděly.
     Kolekce Fay Red se mi v loňském zimním katalogu líbila strašně moc, ale říkala jsem si, že červená se mi nikam nehodí. A tak jsem se ještě pořád ovládala. Viz výše, kolekce Rosie White mě vážně okouzlila a hlavně ten velký čajový hrnek, který spíš než na čaj používám (používala jsem)  na velikou kávu s našlehaným mlékem. Až do návštěvy manželovy sestřenice a její roční dcerky. Konferenční stolky jsou prostě nešikovně zrovna ve výšce  dětiček, které se navíc při chůzi chytají čehokoli. A tak hrnek skončil na parketách, ouško na pět kousků.
      Jeden jsme nenašli, tak jsem kousky vyhodila, že hrnek bude jen tak na dekoraci, nebo jako mistička. Vyhodit jsem ho nedokázala. Druhý den ráno našel Lukášek chybějící kousek. Nedalo mi to, ostatní kousky jsem vybufetila z koše a ouško slepila. Drží to, ale jak dlouho, pokud bych hrnek normálně používala a myla v myčce, to nevím. Tak je z něj ozdoba.
     Chtěla jsem si objednat nový, ale vzpomněla jsem si na Janičku, která psala, že se jí červená do kuchyně taky úplně nehodí, ale hrnek Fay Red prostě musela mít. Ještě chvilku jsem otálela a doufala, že ho už předsi jen vyprodají... Počkal na mě a tak ho mám doma. Jani díky. Je nádherný a asi mu budu muset ještě něco z této kolekce přikoupit, aby nebyl osamělý.
     PS. jsem nepoučitelná, zase ho nemám vystavený ve vitríně, zase z něj každý den piji kafíčko, doufám, že tentokrát trochu déle
     Mějte se krásně

Modrožlutý háčkovaný polštářek

     Už jsem tady zase s polštářkem. Lukášek si postěžoval, že jsem ještě neuháčkovala žádný polštářek přímo pro něj.

     Vyrazili jsme tedy do švadlenky pro přízi. První varianta světle fialové a lososové, kterou si vybral, se mi do klučičího pokojíčku, kde vládne červený Blesk McQueen a Bořek Stavitel nezdála úplně nejlepší. Na druhý pokus jsme vybrali modrou, kterou mají na povlečení a prostěradlech a k ní žlutou.

     Přiznám se, že i tak se mi to zdálo nejprve dost divoký, ale výsledek mě docela příjemně překvapil. Vzor polštářku jsem viděla už před časem u Jany a moc se mi líbil. Líbí se mi i v reálu a určitě ho ještě použiju.

     Mějte se krásně.

Stolování na zahradě

     Mám moc ráda letní posezení a grilování na zahradě. Měli jsme přes víkend návštěvu a na zahradě se i lépe všichni vejdeme. 

Mám moc ráda mističky IB Laursen. Budu si muset ještě nějaké přikoupit.

I počasí se v sobotu nakonec umoudřilo a tak se odpoledne i večer vydařili. Až jsem zapomněla vyfotit ještě něco dalšího.

Knížka Nebeská intrika

     Dneska mám pro vás zase trochu tajemna a záhadna.

     Jestli máte rádi historii a záhady, mohla by vás zaujmout knížka Nebeská intrika. Je o životech známých astrologů Tycha de Brahe a Johannese Keplera. Knížka popisuje samozřejmě životy a dílo i významné objevy těchto vědců, hlavně ale rozebírá okolnosti Brahovi smrti. Donedávna se totiž předpokládalo, že Tycho de Brahe zemřel v důsledku prasknutí močového měchýře. V 90. letech ale vědci objevili důkazy, které naznačují, že Tycho de Brahe byl otráven. A za nejpravděpodobnějšího pachatele vraždy označili právě jeho spolupracovníka ale i konkurenta na poli vědy Johannese Keplera. A tak se vraťte do rudolfinské Prahy a na zámek v Benátkách nad Jizerou,  a pojďte se podívat, co zločinu předcházelo a přemýšlet o tom, jestli se vůbec stal.

Háčkovaný košíček do koupelny

     Zkusila jsem si uháčkovat košíček na drobnosti do koupelny a doplnila ho žínkou.

      Protože po koupání našich kluků vypadá koupelna většinou jako po povodních, zvolila jsem akrylovou přízi Perleta. Myslím si, že bude rychleji schnout než 100 % bavlněná příze. Háčkovala jsem háčkem 3,5. 

     Pokud by náhodou někdo nevěděl jak na to, dno háčkujeme jako kolo, já háčkuji od oka, ale použít můžete třeba návod na kulatý polštářek. O chvilku dříve, cca o 2 řady, než jaký chcete mít průměr košíčku, přestanete přidávat očka a háčkujete tolik řad, jak chcete mít košíček vysoký. Ke dnu totiž "spadne" kousek stěny a pokud dno uháčkujete tak velké, jak chcete mít košíček, ve výsledku je košíček už moc velký. Když máte košíček tak vysoký, jak potřebujete, začnete háčkovat v protisměru a rantlík se vám začne krásně sám přehýbat. Po uháčkování potřebného počtu řad ukončíme, zapošijeme a můžeme se radovat z košíčku. Pokud chcete na některém místě protáhnout stužku, uháčkujete jednu řadu tak, že háčkujete 3 dlouhé sloupky a místo čtvrtého řetízkové očko, 3 dlouhé sloupky, řetízkové očko ... atd. 

     Žínku jsem chtěla mít levandulovou a myslím, že barvu jsem docela strefila. Žínka je háčkovaná z mé oblíbené bavlněné Katky, háčkem č. 2,5.

     Mějte krásné dny

Šumava díl třetí

     Krásné počasí a prodloužený víkend láká a snad i přímo vyzývá k výletům. Nás bohužel žádný nečeká, protože manžel musí do práce, ale vzpomněla jsem si, že vám ještě dlužím obrázky z posledního dne na Šumavě. Vydali jsme se krásnou trasou z Borové Lady přes Knížecí pláně na Bučinu.

    Mezi Knížecími pláněmi a Bučinou můžete malinko odbočit a navštívit zachovalý a udržovaný hřbitov těchto vesnic. Je vidět, že i když německé obyvatelstvo bylo vysídleno a neopouštělo tato místa právě v dobrém na své předky a původ nezapomíná.

      Bučina je již těsně na hranici s Německem, do Německa je to kolem 1 km. Knížecí pláně i Bučina jsou zaniklé vesnice díky vysídlení v 50. letech. I díky tomu je krajina v této oblasti prostá jakékoli výstavby a nádherně zachovalá. Na Bučině byl obnoven hotel Alpská vyhlídka,  který je přesnou kopií hotelu Pešlova chata, který zde stával. 

     Kromě toho, že tu výborně vaří, je tu za příznivého počasí krásný výhled na alpské vrcholy, tak jak slibuje název hotelu.

     U hotelu je také model železné opony, která obklopovala Československo v dobách komunismu. 

     Stejně jako hřbitov je krásně udržovaná i půvabná kaplička přímo na Bučině.

     Pokud se nechcete vracet stejnou cestou zpět, můžete z Bučiny sejít do Kvildy. V letní sezóně jezdí z Kvildy na Bučinu dokonce i autobus. Celá cesta je ale nepříliš náročná, sjízdná pro kola, kočárky, tříkolky a jiná přibližovadla, takže se neobávejte ji absolvovat ani s malými dětmi. Prudší stoupání vás čeká až těsně před Bučinou, ale dá se zvládnout. 

     Přeji krásné letní dny

Polštáře s výšivkou

Ahoj,
dostala jsem chuť zjemnit naši ložnici trochou bílé.

A tak vznikly tyhle bavlněné polštáře s volány. Nebyla bych to asi já, kdybych i na bílé polštáře nepropašovala trochu barvy. Tuhle výšivku jsem vyšívala už kdysi v hnědé barvě jako dečku. Moc se mi líbila a tak jsem jí teď použila na polštáře.

Vyšívala jsem jen stonkovým stehem, takže nic složitého, ale výsledek se mi líbí.

     Občas v Tescu narazím na časopis Wohnen und Garten.

 Nejspíš ho spousta z vás zná, tak jen jedna fotečka pro ty z vás, které v létě zdobíte domovy mořskými dekoracemi.

Tenhle poklůpek s plachetnicí mi přijde skvělý.

     Mějte krásné dny

Háčkovaný polštářek návod

Dostala jsem pár dotazů, jak na něj. Zkusila jsem to popsat co možná nejpodrobněji, ale nepovažuji se za moc dobrou učitelku, takže pokud budete mít někdo ještě nějaké otázky, klidně se ptejte.

     Háčkuji z české bavlněné příze Katka háčkem č. 2,5

Základem pro polštářek na výplň 40 x 40 cm je 9 čtverců:

     Čtverce k sobě spojuji tak, že jednu stranu obháčkuji dlouhými sloupky, do každého oka jeden dlouhý sloupek. Na konci řady otočím a háčkuji vždy jeden dlouhý sloupek, pak pevným okem přiháčkuji druhý čtverec – DS, PO, DS, PO. Tak pospojuji po třech čtverce k sobě. Pak začnu stejným způsobem spojovat k sobě řady, s tím, že tam kde vychází bok dlouhého sloupku, obháčkuji sloupek dvěma dlouhými sloupky.

     Výsledný čtverec obháčkuji dlouhými sloupky – na polštářek 40 x 40 cm mi vychází 5 řad dlouhých sloupků. V rozích háčkuji do rohového oka vždy 3 dlouhé sloupky. Aby nebyl vzor tak hutný, ve třetí řadě háčkuji 3 dlouhé sloupky do jednoho oka, 3 oka vynechat, tj. 3 dlouhé sloupky do 4 oka, 3 dlouhé sloupky do 7 oka… atd. V rozích do rohového oka 3 dlouhé sloupky 3 řetízková oka 3 dlouhé sloupky. 

     6. a 7.  řada – obháčkování, které přesahuje přes látkový polštářek -  je to ta vnitřní „kytička“ ze čtverečku, tj. řada  4 a 5.
Takže 6. Řada do 1. Oka 1 řetízkové oko, 10 ŘO, 1 KS do 4 oka, 3 ŘO, 1 KS do 7 oka, 5 ŘO, 1 KS do 10 oka, 3 ŘO, 1 KS do 13 oka a tak stále dokola. 

7. řada 3 ŘO, 4 DS, 3 ŘO, 5DS, 1KS, 7DS, 1KS ... 

Háčkované polštářky

... já vím, už jste je viděly. Ale líbí se mojí mamce a tak jsem jí je také uháčkovala.

Aby nebyly úplně stejné, u jednoho jsem převátila barvy...

... a trochu jinak jsem je obháčkovala.

     Protože jsou pro maminku, na základní polštářek jsem použila damašek. Vlastně nevím, proč se nad ním dnes trochu ušklíbáme jako nad něčím příšerně nemoderním. Když jsem z něj šila, naprosto jsem se do něj zamilovala. Je tak krásně jemný a příjemný. Nesrovnatelný s běžnými bavlněnými látkami, ze kterých šiju jindy. A tak možná vezmu ne milost damaškové povlečení z manželovy výbavy a příložitostně ho povléknu. Myslím, že v parném létě bude dotyk této jemné chladivé tkaniny moc příjemný.

      A tohle jsem si o damašku našla ve wikipedii: Damašek je obchodní označení pro jednobarevnou tkaninu se vzorováním různých tvarů a velikostí. Plochy vzorů jsou na okrajích hrubě odstupňovány a kontrastují světle nebo tmavě s hladkým podkladem. Kontrast vzniká tak, že se střídá osnovní a útková vazba, na povrchu jsou vidět vždy jen podélné osnovní nebo příčné útkové nitě. Tento druh tkaniny pochází pravděpodobně z Číny.

     Do Evropy se dostal přes Sýrii, kde došlo ve 12. století ke značnému rozkvětu jeho výroby, takže se začal nazývat podle syrského hlavního města. Původně se damašek vyráběl z hedvábných nebo lněných přízí, později se začaly používat také syntetické filamenty a především mercerovaná bavlna. Tkaniny jsou většinou jednobarevné, známá jsou však i vzorování s útkem odlišné barvy od osnovy.
Větší a složitější vzory se dají tkát jen s žakárovým ústrojím, damašek s kostkovaným nebo proužkovým vzorováním pochází většinou od (levnějších) listových strojů.