Háčkované polštářky

... já vím, už jste je viděly. Ale líbí se mojí mamce a tak jsem jí je také uháčkovala.

Aby nebyly úplně stejné, u jednoho jsem převátila barvy...

... a trochu jinak jsem je obháčkovala.

     Protože jsou pro maminku, na základní polštářek jsem použila damašek. Vlastně nevím, proč se nad ním dnes trochu ušklíbáme jako nad něčím příšerně nemoderním. Když jsem z něj šila, naprosto jsem se do něj zamilovala. Je tak krásně jemný a příjemný. Nesrovnatelný s běžnými bavlněnými látkami, ze kterých šiju jindy. A tak možná vezmu ne milost damaškové povlečení z manželovy výbavy a příložitostně ho povléknu. Myslím, že v parném létě bude dotyk této jemné chladivé tkaniny moc příjemný.

      A tohle jsem si o damašku našla ve wikipedii: Damašek je obchodní označení pro jednobarevnou tkaninu se vzorováním různých tvarů a velikostí. Plochy vzorů jsou na okrajích hrubě odstupňovány a kontrastují světle nebo tmavě s hladkým podkladem. Kontrast vzniká tak, že se střídá osnovní a útková vazba, na povrchu jsou vidět vždy jen podélné osnovní nebo příčné útkové nitě. Tento druh tkaniny pochází pravděpodobně z Číny.

     Do Evropy se dostal přes Sýrii, kde došlo ve 12. století ke značnému rozkvětu jeho výroby, takže se začal nazývat podle syrského hlavního města. Původně se damašek vyráběl z hedvábných nebo lněných přízí, později se začaly používat také syntetické filamenty a především mercerovaná bavlna. Tkaniny jsou většinou jednobarevné, známá jsou však i vzorování s útkem odlišné barvy od osnovy.
Větší a složitější vzory se dají tkát jen s žakárovým ústrojím, damašek s kostkovaným nebo proužkovým vzorováním pochází většinou od (levnějších) listových strojů.

Šumava II. díl

Dneska mám pro vás pokračování našeho výletu na Šumavu. Navštívili jsem Prášilské jezero

a potom obec Prášily. Do téhle oblasti se dříve smělo jen na povolenky, a tak je pořád trochu neznámá a taky hodně zachovalá. Byla jsem tu již po třetí, ale tentokrát mě Prášily naprosto okouzlily. A to když jsme navštívili Botanickou zahradu. V podstatě je to totiž hlavně velká skalka, která zrovna nádherně kvetla.

     V Botanické zahradě jsou k vidění i dva bizoni, ale já byla tak nadšená skalničkami, že jsem je ani nevyfotila.
     Na internetu nás ještě nalákal Archeopark Prášily. Tam ale nic zajímavého k vidění nebylo. Má smysl ho navštívit pouze, když se koná nějaká akce a na to bylo začátkem května asi ještě brzy.

Knížka Smrt krále orchidejí

     Dneska mám pro vás zase jednu zajímavou knížku. Jmenuje se Smrt krále orchidejí a autorem je Martin O`Brien.

     Je také o Provence a odehrává se v tomhle krásném kraji. Ale i tady občas vládne zločin a stane se vražda.  Je to úžasně napínavá detektivka. Nejprve se zdá, že vyvraždění celé rodiny souvisí s ojedinělou sbírkou orchidejí. Pak je však zatčen mladík, který měl poměr s jednou z objetí. Nakonec se ukáže, že motivy vraždy sahají hluboko do minulosti a souvisejí s událostmi, které se v kraji odehrály na konci 2. světové války.

     S objasněním vraždy pomůže zarputilost inspektora Jacquota, kterému se původní vyřešení úplně nezdá, další zločin, který se stane v kraji a tak se inspektor znovu do města vrátí, ale také dívka, která má paranormální schopnosti a objeti jí trochu "napovídají".

     Na tyhle věci úplně nevěřím, ale pokud je to hezky napsané, tak jako ve Smrti krále orchidejí, tak mě z toho předsi jen trochu mrazí v zádech.... co kdyby na tom něco bylo?

Marlenka světlá i kakaová

     Taky máte rádi Marlenku? My moc.

Světlou jsem pekla již několikrát a receptů na ní je na internetu spousta.

I přesto přidám i ten můj osvědčený.

Medové řezy

(Marlenka světlá)

22 dkg cukru
10 dkg tuku (dávám Heru)

3 lžíce medu

3 celá vejce

1 ¼ lžičky jedlé sody (15 g)

     Vše šleháme v páře. Když začne směs probělávat (tvoří se na ní bílá pěna) odstavit. Do mísy dáme 67 dkg hladké mouky, do ní vlijeme šlehanou hmotu a zpracujeme na těsto. Když smícháme tekutou hmotu s moukou dáme na vál. Většinou se mi zdá těsto řídké, tak přidám ještě trochu mouky.

     Rozdělíme na 4 díly a dokud je ještě teplé, pak se dobře zpracovává, vyválíme placky. Dáme na plech a pečeme na 180 °C 7 min. Při pečení nepoužívám teplovzdušnou troubu. Placky se mi zdají vláčnější a není potřeba je nechávat tak dlouho odležet.

Krém:

Svařit puding – pouze ve 400 ml. Mléka

Utřít kostku másla s cukrem

Zašlehat puding

Potom zašleháme zkaramelizované salko – buď slazené kondenzované mléko vaříme v tlakovém hrnci 1,5 hodiny, nebo se dá již koupit přímo zkaramelizované

Každou placku pomažeme krémem, i tu poslední. Vršek posypeme sekanými ořechy a rozdrobenými okraji placek.

 

      Já mám ale raději tu tmavou, kakaovou s bílým krémem.

Jak na ní jsem ale nikde nenašla. Máte na ní někdo recept? Nakonec jsem se pokusila intuitivně upravit recept, podle kterého peču tu světlou. A ono to vyšlo. Je výborná a všem moc chutná.

Kakaová marlenka

Je to jen malinko upravený předchozí  recept, ale napíšu ho celý

22 dkg cukru
10 dkg tuku (dávám Heru)

3 lžíce medu

3 celá vejce

1 ¼ lžičky jedlé sody (15 g)

     Vše šleháme v páře. Když začne směs probělávat (tvoří se na ní bílá pěna) odstavit. Do mísy dáme 67 dkg hladké mouky a 6 vrchovatých polévkových lžic kakaa. Mouku s kakaem dobře promísíme a do směsi vlijeme šlehanou hmotu a zpracujeme na těsto. Když smícháme tekutou hmotu s moukou dáme na vál a dobře propracujeme. 

     Rozdělíme na 4 díly a dokud je ještě teplé, pak se dobře zpracovává, vyválíme placky. Dáme na plech a pečeme na 180 °C 7 min. Při pečení nepoužívám teplovzdušnou troubu. Placky se mi zdají vláčnější a není potřeba je nechávat tak dlouho odležet.

Krém:

Svařit puding – pouze ve 400 ml. Mléka

Utřít kostku másla s cukrem

Zašlehat puding

Potom postupně zašleháváme kondenzované mléko tekuté!!! Cca ¾ plechovky.

Vršek posypeme rozdrobenými okraji placek.

Hrad Kašperk

Ahoj,
jeden prodloužený víkend jsme strávili s kamarády na Šumavě. Jeden den jsme navštívili hrad Kašperk.

Hrad byl založený na v roce 1356 na rozkaz Karla IV. Vítem Hedvábným a byl postavený za účelem obrany české země, ochrany místních zlatých dolů a obchodní cesty zvané Zlatá stezka. V 16. stol. však původní význam hradu postupně slábl, až nakonec nemělo smysl jej udržovat. V roce 1616 byl zpustlý hrad prodán blízkému městu Kašperské Hory. I v jeho vlastnictví hrad již jen chátral.

     Pokud jste ho navštívili třeba už před delší dobou, tak je krásně opravený. Přístupné jsou obě věže, východní i západní. My jsme si k návštěvě vybrali západní věž. 

     Tento prohlídkový okruh ukazuje stavební vývoj hradu, ukázku stylu života mladého Karla IV. a archeologické nálezy z hradu a okolí. Krásná je i vyhlídka z podkroví věže.

Jak vytvořit Provence v českém bytě

     Tahle reportáž o hezkém bytě ve stylu Provence v pořadu Rady ptáka Loskutáka mi úplně unikla. Narazila jsem na ní na internetu, a tak dávám k dispozici odkaz.

    

      Mějte krásný víkend

Ananasová dečka

   Tak jsem zase neodolala jedné předloze na kulatou háčkovanou dečku.

     Předlohu vám také přidávám, ale nevím, jak se vám jí podaří vytisknout. Mě se to nepodařilo v potřebné velikosti příliš ostře, takže i ve výsledné dečce jsou chyby.

     Je ale pravda, že po pár dnech už ani já nevím kde. To ve "výsledné" znamená, že když jsem měla hotovo zhruba třičtvrtě, tak jsem zjistila, že jsem špatně počítala někde skoro na začátku a tak jsem vše rozpárala a začala znota.

     Kupodivu. Jasně, že jsem měla chuť praštit s přízí i háčkem a předlohu roztrhat. Ale dečka se mi tak líbila, že jsem si dala ještě jeden pokus. Když jsem zase zjistila chybu někde pět řad před koncem, tak  jsem si radši konec trochu poupravila, než abych zase párala.

     Z příze Kordonet č. 30 má průměr cca 36 cm, takže poslední řádky přibývaly už opravdu celkem pomalu.

     Mějte se moc krásně.